Čtyřicet pět studentů Obchodní akademie a Jazykové školy Písek letos opět trávilo od 13. do 21. února čas ve městě, „které nikdy nespí“.  Zájem daleko převyšoval počet nabízených míst, i při tomto počtu se na mnohé nedostalo. Pozornost jsme budili už na letišti ve Vídni, kde Američané letící s námi přes Amsterdam žasli nad možností našich studentů opět poznávat zámoří. Krom toho roj téměř padesáti lidí v pohybu byl na každém letišti skutečně nepřehlédnutelný. Studenti se těšili na pulzující město, na nákupy a my tři učitelé, popravdě na 21. února, kdy z nás po návratu spadne odpovědnost, stres, který si každý pedagog dovede představit. S posunem časového pásma jsme do New Yorku dorazili ještě 13. února večer a hned druhý den od rána jsme začali studentům představovat světově známé monumenty. Projet trajektem kolem Sochy svobody, stanout na Wall Street před nejznámější burzou světa či se projít přes Brooklynský most do staré zástavby v Brooklynu, to je nemohlo nepohltit. Neméně na studenty zapůsobil světoznámý Central Park s přilehlými čtvrtěmi zajímavých sousedů. Na 70. ulici jsme si např. vyfotili dům, v kterém bydlí režisér a herec Woody Allen, shodou okolností jen deset bloků níže od jeho domu zemřel na křižovatce Lexington Avenue a 61 ulice v roce 1973 herec Lex Barker. Život legendárního Old Shatterhanda ukončil náhlý infarkt. Naše kroky ale mířily dále na 89. ulici na západní straně Central Parku, kde od roku 1968 bydlela legenda Osvobozeného divadla Jiří Voskovec. Vyfotili jsme se na schodech, po kterých kdysi pravidelně stoupal ke svým domovním dveřím. Zde ho navštěvovali režisér Miloš Forman či herec Jan Tříska, který sem docházel na lekce angličtiny. Fotograf Jan Lukas zachytil na známé fotografii Voskovce hledícího z okna tohoto domu do ulice s Werichovou mini bustou na parapetu. Jen 14 bloků od Voskovcova domu na Jih se nachází mystický dům Dakota, kde žil po rozpadu nejslavnější kapely světa se svou japonskou ženou zpěvák Jon Lennon.  Stáli jsme u průjezdu, ve kterém ho 8. prosince 1980 smrtelně postřelil duševně nemocný Mark David Chapman. V souvislosti s filmem se o známých domech v okolí Central Parku nemusíme rozepisovat. Zmiňme jen znovu Dakotu, kde natočil Roman Polanski svůj kultovní horor Rosemary má děťátko, o pár bloků níže v domě č. 55 byli natáčeni Krotitelé duchů. Nebo plochy Central Parku samotného, které si vybral Miloš Forman pro svůj slavný muzikál Vlasy či režisér Chris Columbus pro komedii Sám doma. Další dny jsme navštívili světoznámé památky jako Empire State Buliding, Rockefellerovo komplex, Grand Terminal a mnohé další. Navštívili jsme American Museum of Natural History známé z filmu Noc v muzeu či sugestivně působící památník obětem 11. září. Jen pár desítek bloků odtud na Sever  vystupovali v roce 1912 na mole 54 trosečníci z nepotopitelného Titaniku. A opět jen pár bloků odtud přesně před deseti lety přistál po střetu s hejnem kanadských hus americký hrdina Chelsey Sullenberger, když se mu podařilo dosednout bez ztrát na životech s šedesátitunovým Airbusem 320 bez motorů na řece Hudson. Místa filmových seriálů jako třeba Přátelé jsme na přání studentů navštěvovali snad každý den. Ale do New Yorku se jezdí hlavně také za nákupy, jelikož značkové oblečení je v Americe o tolik levnější. Tuto kapitolu exkurze naši studenti rozhodně neošidili. Bylo by ale špatné, kdybychom opustili New York bez znalosti osudů Čechů, kteří jsou s tímto městem neodmyslitelně spojeni. Když jsme stáli před domem na Washingtonském náměstí, kde měl první byt George Voskovec (komolen na Voskavek), snažili jsme si připomenout osudy herce, který byl často odkázán v divadle a hlavně v lépe placeném filmu na role emigrantů, připomněli jsme si jeho radosti i životní prohry. Z 2. patra rohového okna domu číslo 39 ½ pozorovali s Werichem při jeho návštěvě šachisty, cvrkot v parku vůbec a přitom vzpomínali na minulé časy. Mysleli jsme na krušné začátky režiséra Miloše Formana, který měl apartmán u Central Parku, ačkoliv trvale bydlel až do své smrti v roce 2018 v Connecticutu, hodinu cesty od New Yorku.  „Velké jablko“  je pak spojeno více jak o století dříve především s Novým světem. Respektive s obdobím, kdy byl rodák z Nelahozevse, Antonín Dvořák, požádán aby se stal ředitelem Národní americké konzervatoře v New Yorku. Místo ve východní části na 17. ulici, kde bydlel a složil snad svou nejznámější symfonii Z Nového světa, která je pro Američany tak známá. Neil Amstrong vzal nahrávku této symfonie v roce 1969 na Měsíc, když tam poprvé přistála kosmická loď Apollo 11. Dům už musel ustoupit rozšíření izraelské nemocnice, ale hned vedle v parku na Stuyvesamtském náměstí odhalili tomuto světovému skladateli v roce 1997 za přítomnosti Čechů, Čechoameričanů a Miloše Formana sochu. Jedno místo jsme přece jen nestihli. Dům v Queensu, v kterém pobýval naší generací zapomenutý Ferdinand Peroutka. Studenti to jméno znají díky dnes již legendárnímu článku Hitler je gentleman, který hradní mluvčí stále hledá. Až budeme příště v New Yorku, třeba už bude článek (spolu s bájnou Atlantidou) nalezen. Mohu jen na závěr s pokorou dopsat: ´Pane Peroutko, Voskovče, Formane, Mistře Dvořáku -  díky za jméno, které jste naší zemi v Americe udělali.´ Akce skončila, nikomu se nic nestalo, ale ještě před dosednutím letadla  ve Vídni jsem byl tázán na cíl příští exkurze. Příští školní rok nás čeká duchovní kolébka naší evropské civilizace, Věčné město Řím. Abychom ale pochopili Řím, odskočíme si ještě předtím na expedici do Izraele. Jak se bude studentům po Americe zamlouvat styl obchodování Blízkého východu, se přesvědčíme už na konci listopadu.